Kdybych mohl vrátit čas, udělal bych spoustu věcí úplně jinak, abych zabránil následkům, které vznikly špatným rozhodnutím. Říká se, že „po bitvě je každý generál“, ale mít tak možnost cestovat v čase, alespoň bych na základě poučení a zkušeností mohl do značné míry ovlivnit svou a možná i cizí budoucnost. Především bych neváhal oslovit dívku svého srdce a alespoň bych zkusil vybudovat partnerský vztah na úrovni vědomí, jaké mám nyní k dispozici. A jednou z cest, které by k tomu vedly, by bylo i umění. Výtvarné umění, bytový design a také hudba. Především velmi melodická, harmonická, například vážná hudba některých autorů mezi sedmnáctým a dvacátým stoletím. Některé hudební skvosty té doby považuji za mistrovské kousky a rád si je vyslechnu i dnes, po tolika letech od jejich vzniku.

Kupříkladu u Ravelova Bolera mi úplně naskakuje husí kůže po zádech a jednou jsem se přistihl, že koncertu naslouchám s otevřenými ústy, asi jako malý chlapec, co právě spatřil úžasnou hračku za výlohou v hračkářství. Vyslechnout si koncert doma v obýváku ve sluchátkách nebo v reprobednách sice může poskytnout příjemný zážitek, ale něco tomu přece jen schází.

Je totiž obrovský rozdíl poslouchat pouhou nahrávku, anebo se posadit do koncertního sálu a sledovat živé protagonisty přímo před sebou, jak dovedou své nástroje mistrovsky ovládat. Právě proto bych si třeba zrovna to Bolero vyslechl naživo a s dívkou mého srdce, kdyby bylo možné cestovat v čase a navrátit jí její původní podobu i hlas. Zakoupit lístky na některý z koncertů vážné hudby v Praze bych doporučil každému, koho tento hudební žánr oslovuje, a kdo by rád daroval své lásce něco hodnotného, co předčí mnohé hmotné dárky. Zážitkový dar se totiž vryje nesmazatelně do paměti a údajně je i pro nesmrtelnou lidskou duši nezapomenutelný donekonečna na věky věků.

Kdybych mohl vrátit čas, udělal bych spoustu věcí úplně jinak, abych zabránil následkům, které vznikly špatným rozhodnutím. Říká se, že „po bitvě je každý generál“, ale mít tak možnost cestovat v čase, alespoň bych na základě poučení a zkušeností mohl do značné míry ovlivnit svou a možná i cizí budoucnost. Především bych neváhal oslovit dívku svého srdce a alespoň bych zkusil vybudovat partnerský vztah na úrovni vědomí, jaké mám nyní k dispozici. A jednou z cest, které by k tomu vedly, by bylo i umění. Výtvarné umění, bytový design a také hudba. Především velmi melodická, harmonická, například vážná hudba některých autorů mezi sedmnáctým a dvacátým stoletím. Některé hudební skvosty té doby považuji za mistrovské kousky a rád si je vyslechnu i dnes, po tolika letech od jejich vzniku.

Kupříkladu u Ravelova Bolera mi úplně naskakuje husí kůže po zádech a jednou jsem se přistihl, že koncertu naslouchám s otevřenými ústy, asi jako malý chlapec, co právě spatřil úžasnou hračku za výlohou v hračkářství. Vyslechnout si koncert doma v obýváku ve sluchátkách nebo v reprobednách sice může poskytnout příjemný zážitek, ale něco tomu přece jen schází.

Je totiž obrovský rozdíl poslouchat pouhou nahrávku, anebo se posadit do koncertního sálu a sledovat živé protagonisty přímo před sebou, jak dovedou své nástroje mistrovsky ovládat. Právě proto bych si třeba zrovna to Bolero vyslechl naživo a s dívkou mého srdce, kdyby bylo možné cestovat v čase a navrátit jí její původní podobu i hlas. Zakoupit lístky na některý z koncertů vážné hudby v Praze bych doporučil každému, koho tento hudební žánr oslovuje, a kdo by rád daroval své lásce něco hodnotného, co předčí mnohé hmotné dárky. Zážitkový dar se totiž vryje nesmazatelně do paměti a údajně je i pro nesmrtelnou lidskou duši nezapomenutelný donekonečna na věky věků.