Není nádobí jako nádobí

Je všeobecně známo, že my lidé používáme při vaření a konzumaci jídel a nápojů obvykle nějaké to nádobí. Na něco si pokrmy pokládáme, do něčeho si naléváme nápoje… Však to určitě znáte. A nejednou ani neuvažujeme nad tím, že vlastně není nádobí jako nádobí, že i zde je na výběr. A to obvykle z něčeho, co má jak své přednosti, tak i nedostatky. A je jenom na nás, pro co se rozhodneme, co nám připadne lepší.

54_bez-nazvu2

Můžeme tak používat dejme tomu tradiční porcelánové talíře a hrnky, skleněné skleničky a kovové příbory. To je zřejmě ten nejcivilizovaněji vyhlížející způsob stravování, se kterým s setkáváme i v těch nejlepších restauracích, i doma ve dnech nejsvátečnějších. Ovšem zatímco v restauracích nám coby hostům toto nádobí prokazuje výlučně skvělé služby, doma už je to poněkud horší. Ne že bychom zde jedli z něčeho podobného méně kvalitně, ale nedostatek tu tkví v tom, že se musí takové nádobí následně mýt, aby bylo připraveno k dalšímu použití. Protože toto obvykle vydrží dlouho, někdy i celé věky.
Když potom stolování potřebujeme zjednodušit, volíme nádobí na jedno použití. Takové už má sice daleko do dokonalosti klasického nádobí, ale nespornou výhodou je tu to, že se o jeho čistotu už starat netřeba. Toto se po použití prostě vyhodí.

117-3_post36d

A abychom nemuseli jednorázové nádobí jenom vyhazovat a působit tak ekologické škody, můžeme si mezi tím jednorázovým zvolit třeba jedlé nádobí. To má totiž stejnou výhodu jako jednorázové nádobí z jiných materiálů, nemusí se tedy mýt jako nádobí tradiční, ovšem současně si jím neničíme přírodu. Takové jedlé talíře se totiž stejně jako jedlé kelímky, jedlé lžičky a podobné věci jednoduše sní spolu s konzumovanými pokrmy. A nezbude tak nic, co bychom pak někde nechali povalovat nebo v nejlepším případě vyhodili do popelnice.
A tak se jistě shodneme, že na nějakou párty nebo do přírody je právě takové jedlé nádobí ideální volbou.